History of Castle
Klasicistní zámeček v Prstné vděčí za svůj vznik neobvyklé poloze na zalesněném pahorku, vklíněném do území Horního Slezska, odkud se otevíral nádherný výhled na někdejší část pruského Slezska a nedaleký Fryštát.
V roce 1796 koupil Prstnou od hraběte Jana Larische člen starého slezského rodu rytíř Vojtěch Gussnar z Komorné. Ten nechal uprostřed anglického přírodního parku vystavět vkusný dvoukřídlový zámeček v empírovém stylu. Na hlavním patrovém křídle se nacházel centrální trojúhelníkový tympanon s erbem majitelů, který je ještě zvýrazněn balkónem usazeným na toskánských sloupech. Prostá profilová římsa rozděluje přízemí bez fasádní výzdoby od patra, jehož okna jsou opatřena malými trojúhelníkovými štíty a navzájem oddělena jónskými a toskánskými pilastry, které podpírají širokou římsu v zakončení. Budova je kryta valbovou střechou s menšími kulatými okenními otvory. K zadní fasádě bylo dostavěno křídlo o čtvercovém půdorysu, což působilo dojmem vyhlídkové věže – belvederu, oddělené od budovy zámku. Interiéry byly opatřeny štukovými dekoracemi. Gussnarovi z Komorné shromáždili v zámku bohatou knihovnu, kde bylo zastoupeno mnoho vzácných děl.
V roce 1879 prodali Gussnarovi Prstnou hrabatům Larischům zpět a během čtyř let se stal zámek sídlem hrabat Jiřího a Marie Luisy Larischů-Mönnichů, jejíchž osudy jsou natrvalo zapsány v dějinách rakouské monarchie.
Baronka Marie Luisa z Wallersee byla oblíbenou neteří císařovny Alžběty zvané Sissi. Právě ona dostala Marii k vídeňskému dvoru a zakrátko jí provdala za hraběte Jiřího Larische-Mönnicha, synovce hraběte Jana Larische, vlastníka majorátu v Karvinné. Mladí manželé si za své sídlo zvolili, jak popisovala Marie: „Starosvětský, ale milý a přítulný zámeček, který připomíná ráj a krabičku na bižuterii“.
Larischovi však bydleli v Prstné sotva čtyři roky. Marie Luisa udržovala během manželství stálý kontakt se svým bratrancem arciknížetem Rudolfem, následníkem trůnu. Teprve v lednu 1889, kdy společně se svou milenkou spáchal záhadným způsobem v Mayerlingu sebevraždu, byla prozrazena hraběnčina role dohazovačky, jakou v celé tragédii měla. Poté byla z vídeňského dvora vyhoštěna, v roce 1896 se s Jiřím rozvedla a odjela do Bavorska.
V roce 1893 přešel zámek v Prstné do rukou hrabat Larischů z blízké Karviné. Během parcelace majetku v roce 1927 koupila zámek i s přilehlým parkem Slezsko-těšínská sokolská župa a po rekonstrukci byla v 1. patře zřízena česká základní škola.
Během 2. světové války sloužil zámek k vojenským účelům. V roce 1947 nabyli zámek Štěpán a Marta Wnukovi a po jejich smrti se stal majetkem Národního výboru v Karviné.
Od roku 1985 jej vlastnilo družstvo Jednota – Jedność v Českém Těšíně, které zde zřídilo restauraci a hotel. V roce 1999 byla budova vrácena právním dědicům.
V říjnu roku 2012 tento krásný zámeček, včetně parku, koupila společnost TRESTLES, a. s. Zámek byl opraven a zrekonstruován, původní tvář zámku byla zachována, ale obrovských změn doznal přilehlý park a příjezdová cesta.
erb Larisch-Mönnich
erb Gusnarů
přelom 19. a 20. století
přelom 19. a 20. století